Jaké knihy mám na výběr?

Kniha obsahuje patnáct pohádek pro malé i velké, které Arnošt Goldflam vymyslel a následně sepsal pro své děti, jistě však potěší i ty Vaše. Hrdinou všech je statečný tatínek. Knihu ilustrovala autorova žena.

Známý herec a režisér, autor více než 50 divadelních her a několika knižních titulů pro dospělé, přichází letos už s třetí knížkou určenou dětem. Zatímco v jeho nejúspěšnější pohádkové knize s výmluvným názvem Tatínek není k zahození (obdržel za ni prestižní cenu Magnesia LITERA - za nejlepší knihu pro děti a mládež roku 2005), stejně tak jako v jejím volném pokračování s názvem Tatínek 002 (tato kniha obdržela Sukovu cenu udělovanou malými čtenáři nejoblíbenější knížce Noci s Andersenem), zachraňuje rodinu z prekérních situací odvážný tatínek, v nejnovějším hororovém příběhu je hlavním hrdinou chlapec Standa a jeho dva malí kamarádi. Autor vychází nejen ze své obliby uvedeného žánru, ale také ze zkušenosti, že děti se při sledování napínavých příběhů občas rády bojí. Kolik toho strachu musejí překonat sami knižní hrdinové a jejich rodiče, to se čtenáři dozví při čtení také z originálních ilustrací Lucie Lomové.

Oblíbený autor originálních pohádkových příběhů přichází se 14 novými pohádkami, plnými svérázné poetiky a neotřelých nápadů. „Můj otec schovával všechno možné. Měl doma cenné věci, ale taky úplné šunty. Někdy mi ukazoval, kde co je. Třeba zlatý prstýnek byl mezi ponožkami, zlatá mince s císařem Františkem Josefem zase pod košilemi. Našel jsem po něm ve sklepě mimo jiné krabici a na ní bylo jeho písmem napsáno Staré nepotřebné hadry. Říkal jsem si, že to tam napsal, aby možná oklamal zloděje. A s tím jsem krabici otevřel, že na mě odtamtud zazáří třeba zlaté hodinky po dědečkovi. Jenže nic! Uvnitř byly opravdu ústřižky látek, děravé kapesníky a ponožky. Uplynula léta, já jsem na to málem zapomněl, a pak se to náhle vynořilo. Vždyť to může být pohádka! A v mé hlavě se objevovaly další nepotřebné věci a taky tak či onak nepotřební lidé, zlí i dobří. Takže jsem ty pohádky napsal, myslím, že jsou pro děti, ale i pro dospělé. Jak se komu zlíbí. Ať vás baví číst ty pohádky tak, jako mě bavilo je vymýšlet a psát!“

Příběh rodiny Sukových o tom, jak jednoho dne tatínek nepřijde v 16.38 hodin z práce domů, a začíná neobvyklé dobrodružství.