Jaké knihy mám na výběr?

Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý je jiný, ale všichni se vzájemně dobře doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Zamilovávají si přírodu, podle zálesáka Roye loví bobříky a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými hochy a skvělými kamarády. Ve své klubovně Bobří hrázi i v přírodě spolu prožívají nesčetná dobrodružství

Hlavní roli v knize hraje chlapecký klub Rychlé šípy, již dříve čtenářům známý z komiksů. Foglar v knize poprvé představuje záhadnou čtvrť Stínadla a organizaci Vontů, hlavolam zvaný „ježek v kleci“ a ztraceného vynálezce Jana Tleskače, motivy později využité v dalších knihách, které se následně staly téměř kultovní součástí české kultury.

Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí k zdravému životu a především kamarádství s Pavlem.

Druhý díl volné trilogie (1. Záhada hlavolamu, 3. Tajemství Velkého Vonta) napínavých příběhů legendární party Rychlé šípy. Ztracený ježek v kleci je opět nalezen a s ním se rozvíjí série nových dobrodružství. Vontské hnutí ožije a znovu se schyluje k volbě Velkého Vonta. Rychlým šípům se podaří nalézt první Vontskou kroniku a poznají tajemnou historii zrodu Vontů. Seznámí se s ušlechtilým slepým chlapcem Vláďou Dratušem a právě jemu pomohou stát se Velkým Vontem. Ilustroval Jan Fischer.

Pokračování Hochů od Bobří řeky začíná tam, kde skončila první kniha, tedy v  Rokli úmluvy. Je těžká doba, různé spolky jsou zakazovány, a Hoši od Bobří řeky nevědí, co s nimi bude. Rikitan jim přináší novou třináctku bobříků, dalších zkoušek, daleko těžších než těch předchozích. Hned jim prozradí prvního a posledního z nových bobříků. Poslední je velmi těžký a nebezpečný, hoši musí vydržet v této těžké době zůstat ve sdružení. Přes všechny zákazy Hoši pokračují v činnosti, schází se, chodí na výpravy a loví bobříky. Ztrácí klubovnu U Modrého hroznu, hledají po celé Staré čtvrti a jednou, když Jiřík s Vilíkem jsou pronásledováni Přístavními povaleči (skupina nepřátel Hochů od Bobří řeky), naleznou Strašidelnou věž. Zjistí, že by byla dobrá jako klubovna a rozhodnou se, že se tam usídlí... 4.vydání - dotisk v roce 2001

Třetí díl volné trilogie (1. Záhada hlavolamu, 2. Stínadla se bouří) dobrodružných příběhů chlapců z party Rychlé šípy. Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka se tentokrát vydávají do starých temných uliček Stínadel, aby pomohli Velkému Vontovi Vláďovi Dratušovi, o němž se šíří zvěsti , že za záhadných okolností přišel o ježka v kleci, nejcennější symbol Vontů. Odhalí přitom další podrobnosti z dávné vontské historie. Ilustroval Jan Fischer.

S touto knížkou je neodmyslitelně spjat pojem „modrý život”, dodnes známý nejen těm, kteří prožívali mládí za první republiky, ale i dalším generacím. Sedm zásad rytířského života, které spisovatel vložil do knihy Přístav volá, pomáhá již mnoho let dětem být zdravými, čestnými a podporuje jejich sebevědomí. Příběh Jiřího Dražana, který hledá pravého kamaráda, jemuž by mohl důvěřovat a svěřovat mu svá tajemství, se odehrává ve spleti tajemných uliček Přístavní čtvrti. Jiří zde prožívá v partě obyčejných kluků spíše nepříjemné zážitky, a tak se snaží podobat svému vytouženému vzoru Láďovi Vilemínovi. Nakonec se mu to podaří – právě s pomocí „modrého života” – a z obou se stanou opravdoví přátelé. Ilustroval Marko Čermák. O neutuchající oblibě Foglarových knížek svědčí toto již 6. knižní vydání, tentokrát opatřené i ediční poznámkou Václava Noska - Windyho.

Jako mnoho knih od Foglara, tak i tato popisuje problémy mezi dorůstajícími chlapci. Tentokrát se děj odehrává ve třídním kolektivu. Téměř všichni chlapci se obdivují Rudovi Lorencovi - umí skvěle hrát hokej, fotbal, je výborný atlet, je chytrý a dovede hodně věcí, o kterých se ostatním ani nesnilo. On však jejich náklonnosti zneužívá. Petr Solnar skoro jediný tuto špatnost na něm vidí, a proto s ním vede otevřenou válku. Protože celá třída je na straně Rudy, raději si ho nevšímá a trénuje na závod napříč městem,který vyhraje a získá si tím obdiv hrstky chlapců ze třídy. Poté co vstoupí do oddílu skautu, si ještě více utvrdí své morální hodnoty. Nalezne tam také vytouženého kamaráda na život a na smrt - Viktora. Postupem času se třída přesunuje na stranu Petra, který jim otevřel oči sám sebou - protikladem Rudy. Jejich náklonnosti však nezneužívá tak jako Ruda, ale je k nim stejně kamarádský jako oni k němu. Nakonec si získá i oblibu třídního učitele a stane se vedoucím třídního výboru.

Kdo vlastně Fan-Tan vymyslil a v Řásnovce rozšířil, to byla záhada. Míra a Ríša řekli o tom Jindrovi jen toto: Kdesi ve vnitrozemí Řásnovky bydlel - nebo snad ještě bydlí - jakýsi chlapec Tonda Menčík. Ten kdysi četl nějakou knížku o dobrodružstvích v Číně a v té našel zmínku, že Číňané prý rádi hrají svou starobylou hru Fan-Tan. V knížce nebylo ani slova o tom, jak se hra hraje a jak vypadá. Ale Tonda Menčík byl pravý podnikavý chlapec, o jaké není v Řásnovce nouze ! A tak - protože se mu jméno Fan-Tan líbilo - začal přemýšlet, jak by sám nějakou hru vynalezl, aby ji hráli všichni hoši a děvčata z celé Řásnovky. Pořád prý kreslil různé plánky hry, přidával a měnil pravidla - a nedohotovenou hru ukázal svému kamarádovi Hřivnasovi... Boj o uznání autorství Fan-Tanu je jen jednou dějovou linií příběhů z tajuplné čtvrti Řásnovka. Hlavní děj knihy vypráví opět o klubu hochů, do kterého se hlavní hrdina dostane po různých příhodách, začínajících jeho útěkem z domova...

14. svazek sebraných spisů Jaroslava Foglara. Parta dětí z jednoho domu zakládá klub a i přes nepřízeň dospělých společně tráví co nejvíc volného času. 3., autorem upravené vydání, vychází spolu s knihou Nováček Bubáček píše deník.

Děj dobrodružného příběhu dvou chlapců z Vinohrad Standy a Lojzka, kteří se neobvyklým způsobem dostanou do Turistického oddílu mládeže, se odehrává nejprve v uličkách Starého města a vrcholí na prázdninovém táboře na Zelené říčce pod Kriváněm na Slovensku při napínavé hře O poklad piráta ze škuneru Černý delfín. Kniha je téměř věrným obrazem činnosti Foglarova oddílu – jeho chlapci hru hráli poprvé v roce 1952, znovu pak roku 1958 a ještě jednou v roce 1963 – a je možné z ní čerpat mnoho podnětných návodů (bodování, oddílové nálepky, závody a hry, program schůzek a výprav). Ilustroval Gustav Krum.

Tato foglarovka trochu vystupuje z klasického pojetí Foglarových příběhů. Neodehrává se nikde v přírodě nebo na nějakém táboře. Je to příběh ze školního prostředí. Autor knihu píše z pohledu kluka, Lubora Klementa, který chodí do jedné třídy, které se říká Bedna. V knize je popsán celý poslední školní rok. Bedna byla vždy podnikavá třída, kde se stále něco dělo. Ale po posledních prázdninách se hoši v ní změnili. Přibylo hrubostí, sprostý slov a naschválů. A Lubora to velice mrzí. I jeho vzor, Fanek Jelínek, se změnil. Zůstal čestný, ale stal se zamlklým. Z jednoho žáka, Vojtěcha Řeziny, se kvůli jeho vzhledu stává psanec bedny. Vše se rozsýpá a Lubor zažívá těžké dny. V této části knihy je velice krásně popsána prázdnota nenaplněné chlapecké duše. Lubor se hledá. Skamarádí se s Řezinou, zjistí, že mají stejné zájmy, čtení dobrodružných knih a jejich ilustrace. Ale pohlíží na něj stále jako na vyvrhele a ví, že kdyby se jeho kamarádství provalilo, bude i on vyvrhelem Bedny. A taky se podle toho chová. Nakonec je znechucen chováním ostatních hochů ve třídě tak, že se přestává s Řezinou stýkat a myslí, že povídání o čestných chlapcích, o kterém četl v dobrodružných knihách, je jen výmysl dospělých. Pak ale nastává veliký zlom. Stává se svědkem pokusu o sebevraždu. Vojta Řezina je tak moc urážen a ponižován, že už neví, co má dělat. Lubor se z jeho zničeného zápisníčku dozvídá, jak se na něj Vojta díval a dává si předsevzetí, že hned další den obnoví kamarádství s Vojtou a už se za něj nebude stydět. Druhý den ale začíná změna i pro ostatní z Bedny. Místo velice přísného přírodopisce přichází do Bedny nový učitel, který už od začátku říká, že chce klukům ve škole zpříjemnit pobyt tak, aby se do školy těšily. A svoje slova plní. Je ke klukům upřímný a otevřený. Stejně tak i přichází Lubor za Vojtou a vzniká nové přátelství. A začínají se podnikat nové akce, které zpočátku vymýšlí nový učitel Kovář, ale pak s nimi přicházejí i kluci. Bedna ožívá akcemi podobně jako před prázdninami. Ale stále je ve třídě sémě špatnosti. A to se nakonec podaří zničit Luborovi za pomoci Vojty a Fanka. Zakládají Rytíře z Bedny, vymýšlí pravidla a postupně se k nim přidávají další kluci...