Jaké knihy mám na výběr?

První ze dvou rukopisů pro děti z pozůstalosti mimořádné básnířky Violy Fischerové. Autorka vypráví nepatrnou epizodu v životě kočky Mňauky, která se v den, kdy poprvé napadne sníh, vydá ven na zahradu… Toho rána se kočce Mňauce přihodilo hned několik podivných věcí. Začalo to tím, že si na mamince, která připravovala dětem do školy svačinu, ne a ne vymňaukat, aby jí konečně otevřela a pustila ven do zahrady. A když se jí pak podařilo najít ve sklepě pootevřené okýnko, kterým prolezla, nestačila se divit… Autorka v drobném příběhu utváří podivuhodně komplexní svět: lidí i zvířat, tepla i zimy, malých a velkých… Ilustrační doprovod k půvabnému vyprávění vytvořila renomovaná výtvarnice Barbora Šlapetová.

Všichni občas míváme dlouhou chvíli zejména když onemocníme, a najednou se nám venkovní prostor her uzavře a s ním i tajemství, setkávání a zábava... Nudíme se tak, že očima skoro posunujeme ručičky hodin, aby čas rychleji ubíhal a maminka se už konečně vrátila z práce domů. Jaké štěstí měl nemocný Jakub, když se mu jeho dlouhá chvíle zhmotnila zničehonic se vysoukala z hodin a jak uměla vyprávět! Pohádky nás zavedou do africké pouště, do pralesa, do cirkusu i do domu, v němž je možno si hrát v ještě menším domečku. Příběhy vycházejí z pohádkové fantazie, ale je v nich mnoho z toho, po čem toužíme i v našem všedním životě; po lásce, spravedlnosti, dobrodružství, ale třeba i po umění. A tak moc držíme palce malému lvovi Eduardovi, aby se naučil hrát na kytaru jako koncertní mistr, anebo panence Serafínce, aby našla svoji Dorotku a ztracený domov. A každý z nás určitě zná nějaké papejše, kteří nás neustále pokoušejí k nepravostem... Vyprávění Dlouhé chvíle doprovázejí snové obrázky Jana Híska, které jako by se z pohádek vynořovaly lehce, lehounce, a snad ještě ze vzdálenějších pohádkových končin...